Ke konci března bylo v negativním Registru fyzických osob SOLUS zapsáno 447 tisíc dospělých osob s dluhem po splatnosti. Je to o 43 tisíc osob méně, než před rokem. Celkový dluh po splatnosti se snížil za posledních 12 měsíců o 4,5 mld. korun na 33,8 mld. korun. Přes klesající počet osob v registru roste počet osob s dluhem po splatnosti, které žádají o další úvěr či službu s odloženou splatností u členů sdružení SOLUS.

V rámci celé České republiky má negativní záznam o existujícím závazku po splatnosti v Registru fyzických osob SOLUS 5,07 % dospělých občanů. Ještě před rokem to bylo 5,5 % občanů. Ke snižování počtu osob v prodlení přispívá dlouhodobě odpovědný přístup členů sdružení SOLUS při prověření jejich úvěrové historie, pokračující vstřícnost k restrukturalizaci dluhů a odkladům splátek v případě potíží klientů, a také fungující legislativa v oblasti spotřebitelských úvěrů a ochrany spotřebitele.

„Negativní registr SOLUS poskytuje data, která jsou pro odpovědné poskytovatele úvěrů nenahraditelná. I přes pokles počtu osob s dluhem v prodlení evidujeme nárůst tzv. hit-rate, tedy počtu osob v prodlení evidovaných v negativním registru SOLUS, které přes existující dluh po splatnosti žádají o úvěr či službu s odloženou splatností. Na přelomu roku jsme reportovali informaci o existenci dluhu po splatnosti v průměru u 15 prověřovaných klientů ze sta,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Sdružení SOLUS i proto nabádá spotřebitele k obezřetnosti. Zhoršující se ekonomický výhled i rostoucí sazby u úvěrů na bydlení, kterým nyní končí fixace, mohou negativně ovlivnit rodinné rozpočty.

„Zvýšená opatrnost je bezesporu na místě, a to zejména na straně spotřebitelů. Rostoucí ceny energií i nákladů na další běžné výdaje domácnosti budou mít významný dopad do rodinných rozpočtů. Stále platí, že není vhodné půjčovat si na dovolenou či jiné nákupy, které nepřináší rodině trvalou a potřebnou hodnotu. A pokud se dostane spotřebitel do problémů se splácením svých závazků, měl by bez zbytečného odkladu kontaktovat své věřitele a hledat společně s ním cestu, jak situaci co nejlépe zvládnout,“ doporučuje Jan Stopka.

Přes pozitivní vývoj v posledních několika letech stále panují mezi jednotlivými regiony propastné rozdíly. Procentuálně je nejméně dlužníků ve Zlínském kraji (3,15 % dospělé populace se záznamem v Registru FO) a v Kraji Vysočina (3,22 %), naopak v Ústeckém kraji má záznam o dluhu po splatnosti v negativním registru stále ještě každý desátý dospělý občan (10,16 %). V absolutním počtu dlužníků pochází více než polovina záznamů ze čtyř krajů: Ústeckého, Moravskoslezského, Středočeského a z Prahy.