Na konci února proběhl v rámci ostravské zoologické zahrady unikátní transport. Dne 21. února odtud byla vypravena mladá samice kočky rybářské, jejímž novým domovem se stala Zoo Hamilton na Novém Zélandě.

Samice se narodila v Zoo Ostrava 27. dubna 2013 a je třetím úspěšně odchovaným potomkem ostravského páru původem ze Srí Lanky. „Přesun naší samice na Nový Zéland se uskutečnil na doporučení koordinátora Evropského záchovného programu (EEP) a zároveň vedoucího celosvětové plemenné knihy pro tento druh (ISB). Cílem programu je navýšení počtu chovatelů koček rybářských původem ze Srí Lanky. Kočky rybářské z této ostrovní populace chová v Evropě kromě Zoo Ostrava ještě Zoo Praha a anglická Zoo Port Lympne. První dvě mláďata (samičky), která se v naší zoo podařilo odchovat, byla v minulosti odvezena do těchto zahrad. Obě se zde už také úspěšně rozmnožily. Teď se o totéž pokusí i v Zoo Hamilton na Novém Zélandu, kam ostravská samice v pořádku dorazila,“ popisuje zooložka Adéla Obračajová.

Vzdálenost mezi Zoo Ostrava a Zoo Hamilton je vzdušnou čarou přibližně 17 750 km. Tento transport byl tedy zatím historicky největší vzdáleností, na kterou kdy bylo nějaké zvíře ze Zoo Ostrava (a pravděpodobně i z ostatních zoo v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad) převezeno. Samička cestovala letecky z Letiště Václava Havla s přestupem v Dubaji. „V rámci mezinárodních záchovných programů se zvířata mezi zoologickými zahradami poskytují zcela zdarma, nejedná se o žádný obchod se zvířaty. Hrazeny jsou pouze náklady na transport a ty ve většině případů hradí přijímající strana,“ dodává Adéla Obračajová.

Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus) obývá jihovýchodní Asii – od Pákistánu po Malajsii, ostrovy Srí Lanku, Sumatru a Jávu. Žije v pralesních oblastech poblíž vody, mokřin, v porostech mangrovů. Byla zastižena až ve výšce 1500 m n. m. Mezi prsty předních končetin má plovací blány a neúplně zatažitelné drápy, což jí pomáhá při získávání potravy, kterou tvoří ryby, žáby a další drobní vodní živočichové. Dokáže se pro ně i potopit. Někdy napadne domácí zvířata nebo sežere mršinu, např. po tygrovi. Loví ale také hlodavce, ptáky či menší kopytníky. O rozmnožování v přírodě není mnoho známo, informace pocházejí většinou z chovů v lidské péči. Páří se většinou v lednu až únoru. Samice rodí po 63-70denní březosti 1-4 mláďata. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je vedena jako zranitelný druh (Vulnerable). Je ohrožena úbytkem životního prostředí – vysušování mokřadů a kácením lesa za účelem zakládání nových zemědělských ploch. Bývá lovena i pro maso a kožešinu.