Ostravská zoologická zahrada je aktivně zapojena do ochrany ohrožených druhů naší, potažmo evropské přírody – bezplatně poskytla již přes 500 v zoo odchovaných mláďat pro vypuštění do volné přírody. Tak pomáhá posilovat divoké populace těchto druhů. Nově k nim přibyli i výři velcí.

Zoo Ostrava poskytuje pro vypuštění do volné přírody mláďata vybraných druhů sov (sovu pálenou, sýčka obecného, puštíka bělavého) a dravců (orlosupa bradatého, supa hnědého a supa bělohlavého). Nově se zapojila do záchranného programu pro výry velké. Dvě mláďata této největší evropské sovy, která se v ostravské zoologické zahradě vylíhla 12. května a svými rodiči byla úspěšně odchována, byla 12. července převezena do Záchranné stanice v Bartošovicích, s níž ostravská zoo při repatriačních aktivitách dlouhodobě spolupracuje. V bartošovické stanici byli mladí výři umístěni do rozletové adaptační voliéry, kde budou trénovat své letové dovednosti a lovecké schopnosti. Poté budou vypuštěni do přírody na území Moravskoslezského kraje.

Ostravská zoo chová výry velké od roku 1971, první mládě zde bylo odchováno v roce 1981, v letech 1982 a 1986 po dvou mláďatech. Chov výrů velkých pak pokračoval bez odchovů. Až v letošním roce jedna ze samic snesla tři vejce, ze kterých se vyklubala dvě mláďata.

Výr velký (Bubo bubo) z čeledi puštíkovitých (Strigidae) je největší sova Evropy.  Hmotnost samce se pohybuje v rozmezí 1500–2800 g, samice mezi 1750–4200 g. V ČR hnízdí hlavně ve středních polohách, ve vhodném prostředí i v nížinách. Loví hraboše, potkany, zajíce, ježky, bažanty i některé dravce a sovy. Začátkem 20. století byla tato sova v mnoha částech Evropy v důsledku trvalého pronásledování člověkem téměř vyhubena.  K postupnému navyšování stavů začalo docházet až po vyhlášení zákonné ochrany v roce 1929. V letech 1973–77 byla celková početnost odhadnuta na 400–600 párů, v období let 2001–2003 se početní stavy zvýšily na 600–900 párů. V ČR je výr velký zvláště chráněným druhem, ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. je řazen v kategorii „ohrožený“. Dále jej chrání mezinárodní úmluva CITES.